Nejnovější video
  • Spustit video
Anketa

Kde v našich domácnostech číhají alergeny?

Alergie na domácí prach
   Když se řekne domácí prach, většinou se každému vybaví prach usazený na nábytku, na policích s knihami nebo prach vysátý vysavačem ve sběrném sáčku. Mnohem zrádnější je ale polétavý prach, který označujeme jako prašný aerosol nebo přesněji respirabilní prašný aerosol, který ani zrakem nevidíme. „Respirabilní“ proto, že to jsou jemné částice prachu, které víří při jakékoli činnosti v místnosti v ovzduší a my je vdechujeme. Ty nejmenší částečky jsou pak nejvíce nebezpečné, protože proniknou při dýchání až hluboko do dýchacích cest a vezmou s sebou další chemické látky. Do plic a drobných průdušek se tak dostávají částice znečištěné zplodinami tabákové kouře, stejně tak oxidy dusíku, formaldehydu, ale také alergeny roztočů a zvířat.

Přezouvat se a převlékat při příchodu domů?
   Prach, který nás všude obklopuje, je směsí, nad kterou stojí za to se na chvilku zastavit. Když se na něj podíváme mikroskopem, vidíme pestrou směs vlákének, chlupů, částeček textilií, zbytků všeho možného materiálu. A to nám mikroskopický obrázek neříká nic o jeho chemickém složení, o mikrobech a sporách plísní, které může obsahovat. Tuto směs můžeme samozřejmě velmi podstatně obohacovat, měnit vším, co nám zůstává na botech, když přicházíme z venku. Nejde jen o přezouvání, je třeba vyřešit i otázku, zda se máme po příchodu do našeho domácího prostředí převléknout nebo alespoň vyměnit vrchní oděv. Je pravdou, že naše vnitřní bytové prostředí není ohrožováno jenom průnikem chemických škodlivin ze zevního venkovního prostoru, ale že jej můžeme znehodnocovat i sami mechanickou „donáškou až do domu“ vším, co nám zůstává na botách i na šatech.
   Do prašného bohatství patří ještě prach z anorganických látek, z minerálních vláken umělých nebo přírodních. Po omezování azbestu přibývá v technologii staveb prach z umělých vláken, která jsou i silně dráždivá. Příkladem takových látek jsou oxidy hořečnaté, vápenaté nebo uhličitany alkálií. Pevné částice prachu se usazují na povrchu věcí, nábytku, na podlahách. Malé a jemné částice se vznášejí v ovzduší, K jejich rozvíření dochází při jakékoli činnosti v bytě. Teplota našeho těla je vyšší než teplota vzduchu v místnosti kolem nás, a tak kolem lidského těla vzduch nepřetržitě proudí. Sami jsme tedy vlastně zdrojem prachu i mikroorganismů, které se z našeho těla uvolňují.

Výskyt roztočů v domácnosti vrcholí v předjaří
   Roztoči jsou členovci, které zrakem nevidíme. Jsou velcí asi třetinu milimetru a vyskytují se ve větším či menším množství ve všech bytových prostorách. Mají rádi teplo a vlhko, proto je nalézáme hlavně v lůžku, lůžkovinách a matracích, v čalouněném nábytku, v kobercích. Jejich přírodním zdrojem jsou ptačí, zejména holubí hnízda. Ve městech jsou místem jejich výskytu parky a náměstí, kde lidé krmí holuby, ale i půdy domů, kde holubi hnízdí.
   V domácím prostředí se živí odpadem naší kůže, takže každý z nás může vyživit až několik tisíc roztočů. Sami je také přenášíme, například ve vlasech. Jejich výskyt v našich obydlích má i jisté sezonní kolísání v průběhu roku, i když je velmi nestálé v závislosti právě na vlhkostně-teplotních podmínkách. Více se projeví například s nástupem topné sezony, ale vrcholy zaznamenáváme v předjaří a v srpnu, kdy se často zvyšuje vlhkost. Alergen roztočů je látka, kterou vylučují. Jsou to vlastně jejich fekálie, které znečišťují právě jemné částice prašného aerosolu, které pak lidé vdechují. Jsou to bílkovinné látky s výraznou enzymatickou aktivitou. Látka sama o sobě podráždí povrch sliznice dýchacích cest a následně u lidí s vrozeným sklonem k alergií vyvolává stav přecitlivělosti. Protože roztoči vylučují i látku, označovanou jako guanin, můžeme podle množství guaninu soudit na množství alergenu. Slouží k tomu jednoduchý test, tzv. Acaro-test, při němž odečítáme množství guaninu podle modrého zbarvení.

Plísně jsou nejnebezpečnější pro astmatika
   Plísně patří po roztočích k dalšímu zdroji alergie v domácím bytovém i domovním prostředí. Plísně se vyskytují všude, a je třeba připomenout také jejich dobré stránky. V přírodě jsou nezastupitelné v udržování přírodní rovnováhy. Rozkládají organické látky a jsou důležité v zemědělství, lesnictví, v potravinářství ale také ve zdravotnictví. Proti prospěšnému působení plísní stojí jejich škodlivý účinek, který vyvolává choroby rostlin, zvířat i lidí. Plísně řadíme do rostlinné říše jako vláknité houby. Žijí buď jako paraziti na nejrůznějších materiálech nebo jako saprofyty (přijímají látky z odumřelých rostlin nebo živočichů). Ke své existenci potřebují přístup vzduchu, vlhko a vhodnou teplotu. Plísně se rozmnožují spórami, které poletují vzduchem a velmi dobře pronikají až do dolních dýchacích cest. Proto jsou plísně nejnebezpečnější pro astmatika nebo mohou astma vyvolávat.
   Domovní plísně jsou samozřejmě pro bytové a domovní prostředí mnohem významnější. Nemají především tak zřetelné sezonní kolísání a působí tedy celoročně. Všechna vlhká místa dávají možnost jejich růstu a množení. Vlhké zdi, vlhko v hygienických jádrech obytných (panelových) domů, vlhko kolem vodovodního vedení, vlhko pod koberci, matrace, čalounění a textilní materiály, kožené předměty, knihy, ledničky, klimatizační zařízení, spižírny, prádelny, vlhké sklepní prostory, to vše jsou riziková místa, kterým je třeba věnovat pozornost. Studená okna nebo podlahy v zimě mohou být místem, kde se kondenzuje vlhko.

Zasklením balkonu můžete domácí prostředí zhoršit
   Technické zlepšení bytového prostředí mohou mít někdy i opačný výsledek, než je obyvateli domu či bytu očekáván. Příkladem je oblíbené uzavírání (zasklívání) balkonů. Jsou ochranou před dešti a větry, zateplují byty, snižují hluk zvnějšku. Nesmí se ale zapomínat na provětrávání. Zapomene-li se na větrání, není vzácností, že se v rozích, v koutech mohou objevovat známky plísní. Plísně začínají růst ve vhodných podmínkách za relativní vlhkosti vyšší než 50%, a nejlépe, když vlhkost dosáhne 70%. Místem, kde mohou plísně růst, jsou i zvlhčovače nebo nádoby s vodou pro zvlhčení ovzduší, které nejsou správně ošetřeny, v nichž voda není vyměňována. I půda špatně ošetřovaných rostlin v květináčích je rizikovým místem. Plísně mohou ohrožovat rodinný dům zvnějšku, jejich zdrojem může být vlhká půda a špatná izolace zdiva. 
   Plísně se prozradí zbarvením zdiva nebo materiálu, který je napaden. Někdy se přihlásí zvláštním pachem, nasládlým parfémem. Samozřejmě je můžeme prokázat na kultivačních půdách stěrem z napadeného místa. Konečně neviditelné spóry se nám prozradí na kultivační, speciální výživné půdě, kterou nám mikrobiologická laboratoř připraví. Otevřeme Petriho misku na 20 minut ráno před vyvětráním místnosti a pak při pokojové teplotě ponecháme 24-48 hodin. A budeme překvapeni, co nám vše v misce vyroste. Odborník nám přesně určí i plísně, které v prostředí jsou.

KV-Ilustrační foto:flickr.com

Přihlášení