Nejnovější video
  • Spustit video
Anketa

Kamna a kotle na pelety

 U peletových kamen probíhá předávání tepla sáláním a konvekcí do vzduchu (zejména pokud jsou kamna vybavena ventilátorem). Některé typy jsou vybaveny přídavným výměníkem „spaliny-voda“, tzv. „vodní kapsou“, která umožní v kamnech teplo získané spálením pelet předat i do dalších místností, tj. např.  do stávajícího systému ústředního vytápění nebo do systému teplé užitkové vody. Tepelný výkon lokálních peletových kamen většinou stačí do 10 kW, výkon se reguluje podle potřeby buď ručně nebo automaticky přes termostat v závislosti na požadované teplotě v místnosti. Plameny při spalování jsou vidět za skleněným průhledítkem, což je u uživatelů velmi oblíbené.
   U kotlů pro ústřední vytápění se obdobně jako u olejových nebo plynových kotlů teplo předává přes výměník spaliny – voda. Tepelný výkon postačí v rozmezí 10 až 30 kW (výjimečně více) a dá se regulovat zpravidla automaticky podle venkovní a požadované vnitřní teploty v rozsahu 30 až 100% úpravou dávky paliva a množství vháněného vzduchu.

Schéma konstrukčního uspořádání kamen a kotlů je:
•základní těleso kamen nebo kotle s výměníkem tepla, topeništěm a průtahy spalin,
•hořák s přívodem paliva – pelet, přívody primárního a sekundárního vzduchu, horkovzdušné zapalovací zařízení, zařízení pro čištění roštu (podle typu hořáku),
•ventilátor přetlakový nebo odsávací nebo kombinovaný,
•zařízení proti zpětnému zápalu,
•bezpečnostní ústrojí kotle (proti přehřátí a přetlaku),
•dopravní systém pro dodávku pelet do hořáku,
•zařízení pro čištění tahů spalin (ve výměníku),
•zařízení pro odklízení popele,
•zařízení pro regulaci výkonu

Základní tělesa kamen nebo kotle
   Tato tělesa jsou vyrobena většinou jako svařence z ocelového plechu tloušťky 6-8 mm (méně často se jedná o odlitky), ve kterých jsou zabudovány: výměník, spalovací komora s hořákem a odtahy spalin do výměníku. Výměník tepla může zčásti obklopovat prostor spalovací komory, většinou však na ni navazuje tak, aby hořící plameny nebyly předčasně ochlazovány. V něm se teplo z vyhořelých spalných plynů předává dále teplonosnému médiu – vzduchu nebo vhodné kapalině. U kamen se přenos tepla na okolní prostřední zlepšuje použitím ventilátorku, u kotlů pomáhá oběhu kapaliny v topném okruhu čerpadlo.
   Ve spalovací komoře je umístěn hořák pelet, jehož velikost musí odpovídat požadovanému tepelnému výkonu a zajišťovat bezproblémové prohřívání dodávaného paliva. Vyrobené teplo musí být neprodleně předáno na teplosměnné plochy komory a výměníku. Komora s výměníkem tvoří vertikálně tvarovanou šachtu, na jejímž dne se nachází hořák. Plameny z hořících pelet tak přirozeně stoupají odzdola nahoru (na rozdíl od dřevozplynovacích kotlů na polínka, kde je tomu obráceně). Mnozí výrobci kotlů a kamen na pelety používají ve spalovací komoře kolem hořáku a nad hořákem šamotové a keramické „obložení“ tak, aby zde byl vytvořen chráněný prostor a byla dosahována a trvala udržována relativně vysoká teplota, nezbytná pro rychlé a dobré odplynění pelet a prohoření spalných plynů i zbylého žhnoucího dřevěného uhlí. Dochází zde sice k určitému opotřebení a úbytku hmoty (než by bylo u oceli nebo litiny) a také první náhřev trvá déle, ale výhoda dokonalého, rovnoměrného hoření je prokazatelná. Touto „obšívkou“ hořáku je přiváděn vhodnými kanálky sekundární a někdy i primární spalný vzduch do pelet a plamene.
   K převodu tepla z vyhořelých spalin slouží spalinové tahy (součást výměníku). Je vždy zásadně použito několika paralelních tahů, aby se přenos tepla rozložil na co největší plochu. V základním výměníku se spaliny mohou ochladit jen na teplotu, která je vyšší než rosný bod (při spalování dřeva v závislosti na obsahu vody v palivu kolem 70° C). Jinak by u běžných výměníků došlo k rychlému zničení korozí. Pára vzniklá odpařením vody z paliva a z vodíku v palivu musí projít kompletním spalinovodem až za ústí (konec) komína. Takzvané kondenzační kotle, které se objevily teprve nedávno, mají speciální úpravu a provedení (anticoro), výkonnější odtahové ventilátory a úpravy komínů, resp. ani už komíny mít nemusí.
   Konstrukce kamen a kotlů je vždy ještě opláštěna, zpravidla ozdobným plechem. Na rozdíl od kotlů, které sou pod vnějším pláštěm vybaveny solidní tepelnou izolací, aby ztráty tepla sáláním v kotelně byly co nejmenší, kamna tuto izolaci nemají, aby přenos tepla sáláním, event. vedením byl naopak co nejefektivnější.

Na co se zaměřit při koupi peletového systému
•Správné určení tepelného výkonu – Při koupi peletového kotle je nutno, pokud možno přesně odsouhlasit jeho výkon s ohledem na tepelné požadavky (ztráty) vytápěného objektu. Zbytečně velký a výkonnější kotel stojí nejen více peněz, ale protože většinou pak pracuje s nižším než jmenovitým výkonem, je jeho provoz nehospodárný v důsledku nižší účinnosti a častých odstávek.
•Dejte pozor na rozměry kotle – Prostudujte si nabídku dodacích podmínek, ceníky a prospekty velice pozorně. Časem se údaje uvedené v prospektech a zejména v cenících mění. Dotažte se případně u poradců a informátorů.
•Pozor na dodatkové náklady – Projednejte si předem se svým dodavatelem nebo topenářským instalatérem vše, co se týká dodatkových nákladů (doprava, instalace). Dbejte na to, aby po instalaci a odzkoušení kotle a jeho uvedení do provozu na vás už nikdo žádné peníze nepožadoval.
•Získávání rad a pokynů, přijímací protokol – Při provozu bedlivě sledujte činnost kotle (kamen) na pelety a nestyďte se svého dodavatele zeptat na všechny nejasnosti a nezapomeňte získat informace i o nezbytné údržbě.
•Získání provozního návodu a předávacího protokolu je nezbytností – Nespěchejte a nechte si podrobně vyložit všechno o kupovaném zařízení, jeho provozu, dbejte na dodání předávacího protokolu, záručních podmínek a záručního listu.

KV-Ilustrační foto:rioni.cz

Přihlášení