Nejnovější video
  • Spustit video
Anketa

Jaký typ ohřevu vody je pro vaši domácnost nejúspornější?

Centrální ohřev
   Voda se ohřívá v centrálním bojleru a rozvádí k výtokovým místům (koupelna, kuchyně, WC, prádelna, aj.) Jsou-li rozvody příliš rozsáhlé, snižuje se komfort (musíme dlouho čekat na teplou vodu) a zvyšují se náklady na teplo i vodu. Centrální bojler lze napojit na topnou vodu z ústředního topení nebo ho přímo ohřívat kotlem. To je výhodné především při použití levnějších paliv. Mimo topnou sezonu se bojler nahřívá elektřinou či solárním systémem. Zejména plynové kotle však mohou být v provozu celoročně, aby mohly vodu ohřívat.
   U tohoto systému musíme dbát na izolaci bojleru (dobře izolovaný bojler by měl za den ztratit nejvýše 1kWh na 100 l objemu). Pro izolaci lze výhodně použít výrobky z měkčeného polyuretanu, které mají tvar podélně rozříznuté trubky. Je třeba izolovat i uzavírací ventily a další armatury, protože vzhledem k většímu povrchu má armatura ztrátu zhruba jako 1-3 m trubky.
   Je-li systém rozlehlý natolik, že je nutné vybavit ho cirkulačním čerpadlem (v bytových domech), měli bychom zvážit, zda je možno čerpadlo vypínat třeba v noci. Ztráty v cirkulačním potrubí mohou tvořit až více než 50% spotřeby energie pro teplou vodu! U nových cirkulačních rozvodů norma vyžaduje, aby ztráty nebyly vyšší než polovina množství tepla, které dorazí na výtoková místa. U starších rozvodů jsou běžně ztráty tepla srovnatelné s množstvím odebrané vody a pokud jsou prázdniny a je malý odběr vody, mohou ztráty výrazně převažovat nad účelně využitým teplem. Proto je rozumné cirkulaci navrhovat pouze tam, kde se bez ní neobejdeme, a v době, kdy nepotřebujeme teplou vodu, se vyplatí cirkulaci vypínat.

Lokální ohřev v rodinných domech
Jsou-li výtoková místa příliš vzdálená, je možné připravovat teplou vodu lokálně. Nejčastěji se používají elektrické průtokové ohřívače, kvůli komfortu vybavené někdy i zásobníkem o objemu do 10 l. Na jeden ohřívač může být napojeno i více blízkých výtokových míst (např. koupelna a WC). Protože ohřívač odebírá elektřinu v přímotopné sazbě nebo častěji v sazbě pro domácnosti, je jeho provoz poměrně drahý. Tam, kde je větší spotřeba teplé vody, bychom měli zvážit instalaci několika bojlerů (resp. jednoho většího centrálního), které bude možné provozovat se sazbou pro akumulační spotřebič.

Solární ohřev teplé vody
   Kvalitní solární systém může pokrýt ¾ roční spotřeby teplé vody. Systém má dva základní prvky, a to kolektory a bojler; kromě nich samozřejmě i potrubí, oběhové čerpadlo a řídicí jednotku. Kolektory mohou být ploché deskové nebo trubicové. Deskový kolektor, kde je absorbér izolován vakuem, má vyšší účinnost v zimě. Každý kolektor je specifický právě tím, kolik energie je schopen dodávat v jednotlivých měsících (za různých teplot a různé intenzity slunečního záření). Volba optimálního typu a počtu kolektorů může být záležitostí odborného návrhu. Obecně však platí, že pro čtyři osoby postačí 6 až 10 m² plochy kolektorů.
   Kolektory by měly být orientovány na jih s odchylkou ± 15°. Při otočení více na východ či západ musíme použít větší plochu. Pro celoroční provoz je vhodný sklon 45 až 60°. Čím bude sklon strmější, tím lépe budou kolektory pracovat v zimě, ale hůře v létě, a naopak. Jen výjimečně kolektorem protéká přímo teplá voda. Častěji je naplněn nemrznoucí směsí, která protéká topnou spirálou v bojleru. To umožní provoz i v zimě, kdy slunce vodu ohřeje jen o několik stupňů a zbytek tepla dodá třeba kotel ústředního topení.
   Bojler by měl být tak velký, aby pokryl alespoň dvoudenní spotřebu teplé vody. Čím je větší, tím lépe využijeme sluneční energii – přebytky ze slunečného dne využijeme v následujícím zataženém dni. Kvůli rozložení teplot by měl být boler vždy ve vertikální poloze. Vždy je vybaven i elektrickou tonou spirálou pro delší dobu bez slunečního svitu. Obvykle je výhodné, má-li i topnou vložku napojenou na ústřední topení. Větší solární systém můžeme využít i pro přitápění na jaře a na podzim.
   Ekonomika solárního systému závisí zejména na tom, kolik teplé vody spotřebujeme – čím více, tím spíš se solární systém vyplatí. Dále záleží na tom, jak drahé palivo nahradíme sluníčkem. Čím je levnější (uhlí, dřevo), tím bude efektivita solárního systému nižší. V neposlední řadě je třeba zvážit, kolik energie skutečně využijeme. I když kvalitní kolektor může přinést až 800 kWh/m² za rok, ve skutečnosti využijeme třeba jen polovinu. Pokud letní přebytky využijeme na ohřev bazénu, nejde už o finanční úsporu (bazén bychom jinak asi neohřívali uhlím nebo elektřinou), ale jen o zvýšení komfortu.

KV-Ilustrační foto:flickr.com

Přihlášení