Nejnovější video
  • Spustit video
Anketa

Jak dát první pomoc dítěti?

Jak dát první pomoc dítěti?

Když dítě nedýchá
Zjistíme, zda opravdu nedýchá přiložením ucha k jeho nosu a ústům
Pozorujeme jeho hrudník, zda se zvedá či ne.
Zjistíme zda nemá zraněný zapadlý jazyk, či zda nemá v dutině ústní jiné cizí předměty jako jsou např. žvýkačky, zvratky či zubní protézy, které z dutiny ústní ihned odstraníme.
Zakloněním hlavy (u velmi malých dětí provedeme jen velmi mírný záklon), předsunutím dolní čelisti a pootevřením úst dítěte zprůchodníme dýchací cesty.
Jestliže postižený opravdu nedýchá, musíme zahájit dýchání z plic do plic. Dítě položíme na záda, pokud není podezření na poranění páteře, zakloníme mu hlavu, jednu ruku položíme postiženému na čelo a stiskneme dvěma prsty nosní dírky. Druhá ruka přidržuje bradu mírně předsunutou a ústa jsou pootevřená Provedeme první 3 vdechy rychle, pozorujeme, zda se zvedá hrudník dítěte, a dále pokračujeme – u dospělých kolem 12 dechů za minutu u dětí pak – 40 dechů za minutu u novorozence, 20-24 dechů za minutu u kojence, u dětí do 6 let 15 – 20 dechů za minutu.

U kojence a novorozence vdechujeme do postiženého zároveň přes nos i ústa. U novorozence vdechujeme jen obsah vzduchu ve svých ústech, ne v plicích!

Když nemá dítě srdeční akci
Se zahájením nepřímé srdeční masáže nemůžeme čekat. Při zástavě akce srdeční totiž nedochází k okysličování tkání a na to jsou nejcitlivější mozkové buňky. Nenávratné postižení mozku nastává už po 4 minutách od zástavy akce. Srdeční masáž spočívá v tom, že prudkým stlačováním prsní kosti k páteři je vytlačována krev ze srdce do cévního řečiště
Nenahmatáme-li tep na velkých tepnách (na krku či v třísle), znamená to, že srdeční činnost je zřejmě zastavena.
Začneme nepřímou srdeční masáží. Postižený musí ležet na tvrdé podložce.
Klekneme si vedle postiženého. Dlaň jedné ruky přiložíme hranou zápěstí na spodní polovinu prsní kosti postiženého a na ni položíme dlaň druhé ruky a stlačíme hrudník. Paže máme napnuté v lokti a celé ruce máme ve svislé poloze nad postiženým.
U kojence a novorozence stlačujeme prsní kost dvěma prsty (palci) tak, že palce obou rukou jsou na prsní kosti a ostatní prsty objímají hrudník z obou stran.
Po stlačení povolíme tlak v rukou, ale nezvedáme je od hrudníku.
Prvních 15 stlačení provádíme rychleji. Pak provedeme 2 vdechy z úst do úst.
Zkusíme nahmatat tep na krční tepně, pokud není přítomen, pokračujeme v resuscitaci.
Pokud jsme na záchranu sami střídáme 15 stlačení hrudníku se 2 vdechy z úst do úst. Pokud jsme dva, tak na 5 stlačení hrudníku provádíme 1 vdech.
Pozor! U malýcn dětí stlačujeme hrudní kost cca 1,5 – 2 cm hluboko a ne s takovou razancí jako u dospělých, počet stlačení by měl být přibližně kolem100/minutu.

Když si dítě poraní hlavu
Častým úrazem v útlém věku je pád dítěte na hlavičku z přebalovacího stolu či postýlky na zem. Nebezpečné jsou také procházky dítěte v tzv. „chodítku“ a nejlépe po schodech, kdy dochází k velmi těžkým poraněním hlavy. U větších dětí to mohou být silné rány míčem do hlavy při hrách, pády ze stromů, pád z kola, autonehoda apod. 
Při poranění hlavy rozlišujeme poranění povrchní a vnitřní, nebo může jít o kombinaci obou. Jednak můžeme na hlavě pozorovat na kůži různé oděrky, řezné rány či podkožní krevní výrony. Při těžších poraněních pak může dojít ke vzniku krevních sraženin buď přímo pod kostí, či v místě obalů mozku a v nejtěžších případech pak ke krvácení do mozku a otoku mozku. Musíme si uvědomit, že ne vždy při poraněních hlavy musí být přítomno povrchní poranění či zranění kosti lebeční. Nesmíme rovněž zapomenout, že při těžkých poraněních hlavy může být současně poraněna i krční páteř!!! Pokud vlivem úrazu hlavy je narušena některá z mozkových funkcí, ale nejsou přítomny známky strukturálních změn na mozku, pak tento stav označujeme za otřes mozku. Obecně ale platí, že při každém úrazu hlavy je nutné vždy vyhledat lékařské ošetření!
Hlavními příznaky poranění hlavy jsou: pocit na zvracení, zvracení, bolest hlavy, dítě si nepamatuje na dobu těsně před úrazem, může být přítomna krátkodobá porucha vědomí trvající několik sekund, zmatenost, krevní výron v místě poranění, poruchy vědomí (spavost, krátkodobá porucha vědomí, prohlubující se bezvědomí), krvácení z povrchových poranění hlavy, poruchy vidění, nestejná velikost panenek očí, modřina okolo očí, závratě, krvavý nebo nažloutlý výtok z ucha či nosu.
První pomoc povrchových poranění: Odstraňte nečistoty čistou vodou či peroxidem vodíku. Přiložte sterilní obvaz. V případě většího krvácení je nutný tlakový obvaz, zároveň je ale nutné vyloučit zlomeninu lebky).
První pomoc ostatních poranění: Neprodleně zavolejte rychlou záchrannou službu – 155. Nehýbejte s dítětem, pokud to není úplně nezbytné. Mějte vždy na paměti možné poranění krční páteře! Nikdy neodstraňujte žádný předmět, který uvízl v ráně. Podle potřeby zahajte umělé dýchání, masáž srdce či zástavu krvácení. Nikdy se nesnažte vpravovat vyhřezlé části zpátky do lebky!! Sterilně přikryjte ránu a vyčkejte příchodu lékaře.

  KV                                                        Ilustrační foto:photoxpress.com

Přihlášení