Nejnovější video
  • Spustit video
Anketa

I v nejchladnějších měsících je na zahrádce co dělat

Třídění a testování zásob osiva
Abychom získali přehled, jaká semena máme a jaká potřebujeme, je třeba prohlédnout a roztřídit staré sáčky se semeny. Nejsnazší je již při nákupu výrazně vyznačit letopočet. Různá osiva mají různě dlouhou schopnost klíčit. Na mnoha ochranných obalech semen se v poslední době již označuje, dokdy je třeba semena spotřebovat. Ve sporných případech se doporučuje provést zkoušku klíčivosti. Asi tucet ze zkoumaných semen vložíme do misky mezi dva ubrousky a budeme je udržovat ve vlhku. Nejpozději do dvou až tří týdnů bychom měli mít jasno. Vyklíčí-li méně než polovina z nich, je třeba si od tohoto druhu obstarat nové osivo. Bez těchto předběžných úvah a příprav se snadno může stát, že nás barevné katalogy nalákají na koupi zbytečného množství. Pokud jsme již nashromáždili všechny potřebná semena pro nadcházející sezonu, můžeme sáčky seřadit podle doby výsevu, abychom později na nic nezapomněli. 

Vyplatí se pěstování vlastních sazenic?
   Každý zahrádkář si klade otázku, zda se opravdu vyplatí předpěstování vlastních sazenic. Mnohé přirozeně záleží na našich možnostech – například zda vlastníme skleník s přídavným osvětlením a termostatem nebo jen úzký okenní parapet nad topným tělesem. Pěstování sazenic není finančně vždy právě výhodné, vezmeme-li v úvahu výdaje za osivo, zeminu a rašelino-celulózové květináče, pokojové skleníčky, rozprašovače a prostředky na změkčování vody. Mnohem snáze se dá určit množství sazenic, které je třeba zakoupit. U kupovaných sazenic ovšem nemůžeme nijak ovlivnit použití toxických látek škodlivých pro životní prostředí. Téměř každodenní péče o křehké rostlinky je velmi důležitá, a proto je nemožné se na delší dobu vzdálit. A přirozeně musíme také počítat s jistými ztrátami.
   Vynaložené úsilí a nejistotu však dostatečně vyváží příjemný pocit vlastní úspěšnosti: když pozorujeme, jak suchá semínka začnou ve vlhké půdě rašit, jak vyrůstají mladé rostlinky a pomalu se rozvíjejí, až je nakonec – dostatečně silné – přesadíme do volné půdy, kde v létě vykvetou a ponesou plody, které potěší náš zrak i chuť.

Nebezpečí vzniku mrazových puklin
   V těchto dvou měsících teploty kolísají zvláště výrazně: opět začíná zářit slunce, ale zároveň nás ještě čekají ty nejchladnější dny. Proto je nyní velmi důležité chránit choulostivé okrasné a ovocné stromy, jako jsou broskvoně a meruňky. Rovněž je třeba myslet na ochranné kryty pro stálo zelené dřeviny, které by snižovaly ztráty půdní vlhkosti výparem. Kde již mráz na dřevinách způsobil pukliny, jako první pomoc ji ovineme vlhkou tkaninou s jílem. Tato prevence chrání před vysycháním a vnitřním poškozením stromu. Jakmile přestane mrznout, vhodným způsobem rány ošetříme.

Kontrola prostoru pro uskladnění ovoce, zeleniny a přezimujících rostlin
   Jámy pro uskladnění zeleniny ve volné půdě s oblibou často navštěvují nezvaní hosté, a proto bychom je měli čas od času zkontrolovat. Proti vpádu vetřelců však není stoprocentně chráněn ani sklep. Kromě toho je nutné ho ve dnech, kdy nemrzne, provětrávat.
   Cibule a hlízy ošetřujeme ve sklepech chráněných před mrazem podle jejich individuálních potřeb. Přezimující orgány mečíků, montbrécií a hlíznatých begonií smějí na rozdíl od jiřin a dosny zcela vyschnout. Balkonové a kbelíkové rostliny musíme na zimním stanovišti opatrně, ale pravidelně) přibližně jednou za týden až dva týdny) zalévat. Pokud nemrzne, prostory vyvětráme.

Včasné hnojení a první výsevy
   Nějakou dobu před výsevem už můžeme za mírného počasí přihnojit zeleninové záhony kompostem. Zejména pokud ještě hrozí období silnějších mrazů, je nezbytné záhony zakrýt mulčovací vrstvou. Také ostatní opatření pro zlepšení půdy, jako je například přihnojování vápencem nebo kostní moučkou, bychom měli provádět včas před výsevem.
   Do nevytápěného skleníku můžeme kromě špenátu vysévat i polníček, zimní hlávkový salát a petržel. Jestliže mangold vysejeme do pařeniště v lednu, můžeme jej již od dubna sklízet. Od února lze ve studeném pařeništi začít přirychlovat pažitku. Od konce měsíce rozšíří chudou zimní nabídku zeleniny salát k řezu a kedlubny. Mimo to můžeme začít v pařeništi i s pěstováním ředkviček. Na ochranu před silnými mrazy je nezbytné pařeniště zakrývat jutovými pytli, slaměnými rohožemi nebo jinými vhodnými prostředky.
   Jakmile půda rozmrzne, můžeme od února začít vysávat špenát, vhodnějším místem je však stále ještě pařeniště.  Pod ochrannou fólií či netkanou textilií můžeme začít pěstovat i další druhy, které sice nejsou pravou zimní zeleninou, ale dokáží celkem úspěšně odolávat mrazům: mrkev, ředkvičky, ředkev, cibuli a lebedu. Samozřejmě záleží také na výběru odrůdy, vhodné pro jarní výsev. velkozrnné fazole a bob jsou jedny z prvních kultur určených pro zelené hnojení.

Předběžné ošetření semen a rostlin
   V mnoha případech se doporučuje nechat semena až 24 hodin bobtnat ve vodě, například ve speciálním klíčícím zařízení nebo ve vlhkém látkovém sáčku. Tímto postupem značně urychlíme samotné klíčení. Zároveň je ovšem nezbytné zajistit, aby osivo zcela nevyschlo. Klíčení jinak choulostivých semen mrkve lze urychlit, necháme-li osivo den předem bobtnat v pokoji. Rašení cibule sazečky můžeme zamezit, pokud ji koupíme s určitým předstihem a necháme ve vytopené místnosti vyschnout. Mimo to bychom měli dávat přednost cibulím, které mají průměr menší než 1 cm. Větší cibulky jsou náchylnější k vykvétání. Časnějšímu vyrašení reveně můžeme napomoci, pokud ji přiklopíme nádobou, která bude rostlinu udržovat v teple.

KV - Ilustrační foto:sxc.hu

Přihlášení