Nejnovější video
  • Spustit video
Anketa

Do akvárka? Jedině krasavce axíka!

Zatímco v Mexiku byl ještě nedávno pojídán jako pochoutka, dnes je zapsán jako chráněný druh a v restauraci ho spíš než na talíři uvidíte lebedícího si v akváriu. Axolotl mexický je obojživelník s nápadnými vnějšími žábrami. Malý pulec má oči, dva otvory pro nádech vzdušného kyslíku, tlamu, keříčkovité žábry, tělo, ocas s kožním lemem, dva páry končetin a kloaku. Axolotlové jsou zajímaví tím, že se po většinu života úplně nedovyvinou z larvy v dospělého jedince. Proto si celou dobu ponechávají řadu znaků larvy: zůstávají jim vnější žábry, malé oči bez víček a místo ocasu jen ocasní lem. Dosáhnou-li přeci jen dospělosti, pak ztrácí kožní lem a žábry. Jinak je jejich vzhled shodný - velká plochá hlava, poměrně mohutná tlama, po stranách hlavy keříčkovité vnější žábry. Nohy jsou oproti tělu drobné a slabé, nedostačují pro pohyb na souši, ale při pohybu ve vodě jsou dobrou oporou a postačují pro pomalé a krátké přesuny po dně. V přírodě má obyčejně šedou nebo černou barvu, v zajetí byl ale vyšlechtěn do krémové barvy s růžovými keříčkovitými žábrami.Samci bývají poněkud štíhlejší než samice a mají delší ocas. V době rozmnožování mají nápadně zduřelou kloaku. Samice jsou naproti tomu zavalitější a kloaku nemají ani v době rozmnožování příliš patrnou.  Původně se tito zvláštní tvorové vyskytovali jen v horských jezerech Mexika, žili dokonce jen ve dvou z nich Chalco a Xochimilco. Obě jezera leží na náhorních planinách a mají studenou vodu – axolotlové ji pak vyhledávají i v akváriích. Pohlaví poznáte podle kloaky, která je u samců zduřelá. Samčí larva je také o něco širší a větší než samičí. Dožívá se průměrně 20 let. Zřejmě jednou z největších výhod axolotla je schopnost obnovovat ztracené části těla. Axolotl je na rozdíl od většiny akvarijních ryb velice aktivní, a proto se při pohledu na něj nikdy nenudíte! Chcete-li si ho zakoupit ve zverimexu, není ani příliš drahý, za zhruba 7 cm exemplář zaplatíte něco okolo 30 korun.

Rady pro chov
Jestliže jste se tedy rozhodli pro chov tohoto malého mimozemšťánka, pořiďte mu alespoň 50 litrové (dospělým jedincům ale spíše ještě větší) akvárium o teplotě 20 °C. Při teplotě nižší než 10 °C se axolotlovi, ostatně jako většině ryb, zpomaluje metabolismus, přijímá méně potravy a déle tráví. „Axík“ má velmi pestrý jídelníček, jeho potrava se skládá převážně z masa - žížaly, patentky, drobné rybky, myší holátka, kousky libového masa. Nejraději mají larvy komárů (snadno je nalovíte v přírodě), žížaly a taky vodní šneky. Proto ale není akvárium s dalšími rybami příliš vhodné, axolotl by si mohl klidně zpestřit stravu i jimi. Mnohem lepší je chovat ho ve skupině, nejlépe dva páry dospělců. Dno akvária vystelte jemným štěrkem nebo tupými kameny, celek doplňte vodními rostlinami – axíci mezi nimi rádi řádí a ukrývají se. Od dubna do října můžete axolotly přesunout i do venkovního jezírka. Teploty nemusí být vysoké, naopak, je zapotřebí chránit nádrž před přehřátím na slunci nebo v horké místnosti. Vodu je samozřejmě měnit a udržovat čistou, vzduchování není nutné.

Axíci se množí rádi a často. Jestliže je chcete  namnožit, stimulujte je k páření nižšími teplotami – kolem 12ºC a omezte krmení, protože v nižší teplotě axolotli pomaleji tráví. Při vlastním páření provádí axolotli, podobně jako ostatní ocasatí obojživelníci, „svatební tanec". Samec vrtivými pohyby navádí samičku na místo, kam odložil spermatofor a samička, když přes něj plave, jej nasaje do své kloaky. Dochází tak k vnitřnímu oplození vajíček a ta jsou v množství kolem 500 po nějaké době kladena na dno a na vodní rostliny. Larvy se líhnou po dvou až třech měsících, potřebují vydatné krmení v prostorné nádrži (aby se nepožíraly navzájem) drobným vodním planktonem. Postupně rostou a mění stavbu těla, nejprve vytvoří zadní nohy a začínají se čím dál tím více podobat dospělému mlokovi.

 

Úplná metamorfóza v suchozemského mloka je v přírodě i v zajetí vzácná. Aby metamorfóza proběhla celá, je zapotřebí dodatečné stimulace. V zajetí je možné nakrmit mloka hovězí štítnou žlázou, teoreticky je možné i snižovat postupně hladinu vody v akváriu a simulovat tak vysychající vodní nádrž v přírodě, ale tento způsob je riskantní a často vede k úmrtí. Nakrmení štítnou žlázou je mnohem bezpečnější. Pro proměnu jsou vhodní jedinci ve věku kolem jednoho roku. Každopádně je axolotla jednodušší chovat jako neotenickou larvu.

KV - Ilustrační foto:flickr.com 

Přihlášení