Nejnovější video
  • Spustit video
Anketa

Asertivní jízda je bezpečná jízda

Škola smyku pro každého řidiče
Ke smykům dochází v zimě častěji než v létě, protože jsou silnice často mokré, zasněžené či namrzlé. Nejčastějším smykem je dnes smyk neotáčivý, který postihuje zejména vozy s pohonem přední nápravy a motorem umístěným vpředu, což je drtivá většina vozů. Jeho vznik je zapříčiněn neschopností kol přední nápravy přenášet na vozovku zároveň hnací a sílu potřebnou pro směrové vedení. Součet nároků na přenos sil v podélném a příčném směru je v daném okamžiku příliš vysoký, kolo už nedokáže přenést tak velkou sílu v příčném směru a začne klouzat do strany. Vůz přestává zatáčet a jakékoli pokusy ještě více otočit volantem nebo dokonce přidávat plyn a "vytáhnout" tak auto ze smyku, končí v nejlepším případě v příkopu. Správný postup je přesně opačný: vyšlápnutím spojky snížit nároky na podélný přenos síly (výkon od motoru i jeho brzdný účinek) téměř na nulu a využít tak veškeré adhezní schopnosti pneumatiky jen pro směrové vedení. Pokud to nestačí, je nutno zároveň otočit volantem na opačnou stranu - jako bychom vlastně nechtěli zatáčet. Kola se rychleji chytí a pak můžeme zatáčku dokončit.
   Pozor na opětovné pouštění spojky! Citlivě, a až poté, co cítíme, že se kola pevně "chytla". V provozu je také ale dost automobilů, které sice mají motor vpředu, ale poháněnou zadní nápravu. Tato "klasická koncepce" má řadu výhod na suché vozovce, na kluzkém povrchu ale hrozí nebezpečí vzniku přetáčivého smyku, kdy své směrové vedení ztratí kola zadní nápravy a lehčí záď se pak snaží "předběhnout" příď. U vozidel této koncepce spojku nevyšlapujeme! Naopak. V drtivé většině případů stačí sundat nohu z plynu a vůz se srovná. Zadní kola brzdí (brzdíme motorem) a protože je těžiště vozu vpředu, vzniká silný stabilizační moment, který vůz "rovná" do směru.
V případě výraznějšího smyku řidič ještě dává volantem "kontra" (otočení proti směru otáčení vozu ve smyku), ale zhruba jen o polovinu úhlu natočení vozu, aby nedošlo k překmitnutí vozu do smyku na druhou stranu.

I v zimě na letních gumách?
Máte trvale obuté letní pneumatik a váš vůz se v zimě mění na sáně? Že nezbývá nic jiného než auto odstavit a požádat o pomoc místního traktoristu? Ještě nemusíte zoufat, je tu pro vás několik osvědčených pomocníků. Nejlepší je, když v zavazadlovém prostoru objeví jako výbava také sněhové řetězy. Pokud však nemáte nacvičeno jejich nasazení, vězte, že to napoprvé nebývá právě procházka růžovým sadem. Co ale dělat bez nich, v situaci takřka nezvládnutelné? Nejzákladnějším předpokladem bezpečné jízdy na sněhu a na kluzké vozovce je totiž řidič. Ten ovlivňuje jízdu svého vozu, vnímá kvalitu povrchu a může snadno předvídat, jak se budou další minuty jízdy jeho vozu vyvíjet. A tak lze zabránit, aby vůbec k takové situaci došlo jen pomocí šikovných rukou a nohou.
   Citlivé ovládání volantu je prvním předpokladem bezpečné jízdy po zasněžené vozovce. Jakýkoliv prudký pohyb totiž může přivést vozidlo do smyku. Stejně zacházíme s pedálem plynu a spojky! Na to mnozí zapomínají. A nejde jen o necitlivý rozjezd do kopce. Šikovný řidič se rozjede takřka vždycky. Musí si ovšem najít vhodné místo a způsob. Pokud je vozovka prázdná, rozjíždějte se do kopce po vrstevnici. Když auto postavíte mírně napříč, nemusíte překonávat takové stoupání a snadněji se dáte do pohybu. Spojku uvolňujte pomalu a citlivě si pohrávejte s pedálem plynu. Většinou je dobré zařazovat druhý převodový stupeň.
   Nezapomínejte ani na parkovací brzdu, kterou můžeme lehce přibrzdit a omezit tak (při zadním pohonu) funkci diferenciálu a protáčení jednoho kola. Vozidlo musíte nejprve zklidnit a zastavit. Pokud nepoužijete právě parkovací brzdu, auto se nerozjede. Ale co dělat, když kola stále prokluzují? Vezmeme si na pomoc pomocníky. Pryžový kobereček z vozu je pomocníkem takřka ideálním. Ten dokáže hotové zázraky a auto z nebezpečně vyhlížející situace vytáhne.

Přírodní nepřátelé silnic
Mlha není nic jiného než vlhkost vytěsněná ze vzduchu, který ji již nebyl schopen absorbovat v plynném skupenství a protože schopnost vzduchu absorbovat vlhkost se snižující se teplotou klesá, tvoří se mlha většinou od země, od které se vzduch v noci ochlazuje. Ze stejného důvodu se také mlha "zvedá" , když se přes den od slunečních paprsků země ohřeje. I proto jsou mlhové světlomety umístěny co nejníže. Jejich smyslem je podsvítit mlhu těsně nad zemí, aby řidič viděl zejména kontury vozovky. Pamatujte, že zbytečné používání předních i zadních mlhovek oslňuje řidiče ! Za jízdy v mlze by mělo platit pravidlo, že jedu jen takovou rychlostí, z jaké jsem schopen vůz ubrzdit na vzdálenost, na kterou vidím.
Mezi nejrizikovější místa náledí patří mosty. Vozovka na nich prochládá rychleji než vozovka na zemském podlaží, takže se na nich často vytvoří vrstva náledí i v případě, že jinde po něm není ani památky. Podobné překvapení nám může připravit také přechod ze zastavěné zóny nebo úseku vedoucího lesním porostem a otevřeného úseku silnice v polích. Velké nebezpečí představuje namrzající déšť. Pokud si všimnete, zejména během zimní noci, lehkého deště, buďte opatrní a na přehledném úseku, když za vámi nikdo nejede, si v nízké rychlosti přibržděním vyzkoušejte adhezní podmínky, abyste věděli, jestli voda namrzá, nebo ne.

  KV                                                        Ilustrační foto:photoxpress.com

Přihlášení