Nejnovější video
  • Spustit video
Anketa

Ano nebo ne pro mikrovlny mikrovlnky?

Jak samotný název napovídá, v mikrovlnce ohřívají potraviny mikrovlny. Je to druh elektromagnetického záření z oblasti mezi rádiovými vlnami a infračerveným zářením s frekvencí od  300 MHz – 300 GHz. tomu při rychlosti světla, kterou se pohybují, odpovídá milimetrová a ž metrová vlnová délka. Mikrovlny, společně s rádiovými, infračervenými a „viditelnými“ vlnami patří mezi neionizující záření, což znamená, že fotony nemají dost energie na to, aby z atomů vrazili valenční elektron a způsobili tak jejich ionizaci.
   Mikrovlny se odrážejí od kovových předmětů, proto se používají především v radarech a díky nim také našli i své jiné uplatnění. A bylo tomu tak za 2. světové války, v roce 1945, kdy byla objevena schopnost mikrovln ohřívat látky obsahující vodu. V současné době se mikrovlny využívají také pro rádiové spojení pozemních zdrojů a družic. A proto i kdybyste se nakrásno zbavili své mikrovlnky, záření mikrovln budete stejně pravidelně vystaveni například díky svému mobilnímu telefonu.

Mikrovlny strukturu jídla nemění
Odpůrci mikrovlnek argumentují tím, že mikrovlnné záření není přirozené, nevyskytuje se v přírodě, a při jeho použití na ohřev dochází ke změnám ve struktuře potravin, ba dokonce až k chemickým reakcím. Takové jídlo pak negativně ovlivňuje také lidský organismus. To ale fyzici a přírodovědci rychle vyvrací. V organických molekulách jsou důležité i jiné typy vazeb než jen iontová a kovalentní. Energie těchto mezimolekulových vazeb (například vodíkový most, van der Waalsova síla, atd) je stále 2 až 3 krát větší, než jakou mohou poskytnout mikrovlny mikrovlnky s  frekvencí 2,5 GeV. Jejich vlivem tedy rozhodně v mikrovlnce nemůže dojít k vytvoření chemických sloučenin, které by nevznikly stejně tak při normálním ohřevu jídla. A stejně tak je tomu s přímým  působením mikrovln na organismus. Nezpůsobují v našem těle chemické ani genetické změny. Nebezpečné jsou ale ve velkých intenzitách, například ocitneme-li se v blízkosti silných radarů, kde mohou způsobit tepelné poškození různých orgánů. Nejvíce citlivé jsou oči, ale známý je také negativní vliv silných dávek mikrovln na plodnost mužů.

Poškozené mikrovlnky mohou být nebezpečné
Jiným argumentem proti mikrovlnce je to, že z ní mohou mikrovlny utíkat do okolí a tak ho negativně ovlivňovat. Jádrem každé mikrovlnky je magnetron, kovová dutina, do které se ze zahřátého drátu uvolňují elektrony. Ty potom krouží v silném magnetickém poli a vysílají mikrovlnné záření. To je kovovým vlnovodem odvedeno do vnitřní části mikrovlnky – varné komory, kde se ohřívá jídlo. Tato část je celá z kovu a odráží mikrovlny jako zrcadlo. Není-li nějaká část řetězce magnetron-vlnovd-varná komora poškozená, nemohou se mikrovlny dostat do prostoru mimo mikrovlnku. Samozřejmě je pochopytelné, že nejmenší důvěru ve spotřebitelích vzbuzují dvířka s otvory, přes které vidí, co se s jídlem děje. Ale i ty jsou dobře kryty kovovou fólií, přes kterou nemůže v žádném případě proniknout záření ven. Jejich poškození či odstranění však může mít negativní vliv na organismus.  Správně fungující mikrovlnka se ale v žádném případě nezapne, není-li dobře zavřená. Otevřete-li jí, v tom okamžiku se vypíná magnetron a na zabezpečení této funkce se používá vícenásobné jištění. Samozřejmě, že při opravách je potřeba maximální opatrnost a znalosti a poškozená mikrovlnka patří do specializovaného servisu. Rozhodnete-li se, jen tak ji „rozpitvat“, nikdy nezkoušejte funkčnost samotného magnetronu jen tak na stole!

Energetická nevýhodnost?
V neprospěch vaření v mikrovlnce se někdy používá také argument o její energetické nevýhodnosti. Ohřev v mikrovlnce je úplně jiný než ohřev při klasickém vaření nebo pečení. Mikrovlny se dostávají i dovnitř jídla a ohřev je tak v praxi mnohem účinnější než v klasickém případě, kdy se zahřívá nejdříve povrch jídla a jen postupně i jeho hlubší části. A zatímco se mikrovlny prakticky okamžitě po svém vzniku v magnetronu dostávají do ohřívané potrviny, klasickou trouba se nejdříve musí ohřát, přičemž uniká teplo i do okolí. Na plynovém hořáku také uniká velká část energie do vzduchu. Při krátkém ohřevu se v mikrovlnce nespotřebuje energie ani na ohřev nádoby, a proto je tento způsob ohřívání 60 – 80% účinnější než klasické způsoby, a tak ji dokonce můžeme označit za ekologickou. Nehledě na to, že rychlejší příprava jídla zachovává jeho lepší vzhled a konzistenci a méně znehodnocuje složku vitamínu či aromatických látek.
 
Na okrajích teplé, uvnitř studené?
Nerovnoměrnost ohřevu jídla v mikrovlnce je jádrem další námitky vůči tomuto způsobu vaření. Tato teorie hovoří o tom, že v místech, kde je jídlo studenější, se dostatečně nezničí mikroby a to představuje zdravotní rizko. Ve varné komoře vzniká s mikrovlnným zářením v některých místech také stojaté vlnění a to skutečně způsobuje nerovnoměrnost ohřevu. Výrobci se to snaží odstranit různými způsoby – od otáčivého talíře až po speciální tvary varné komory nebo použití dvou zářičů. Výsledkem je vyšší homogenita elektromagnetického pole v komře a tím i rovnoměrnější ohřev. Jednoduchý způsob promíchání teplot jídla je, když při ohřevu mikrovlnku otevřete a uděláte tak ručně nebo ohříváte jídlo déle při nižším výkonu. V takovém případě má čas spolupůsobit i pomalejší přenos tepla vedením od teplejších k chladnějším částem pokrmu. Při skutečném vaření v mikrovlnce, ne jen při rychlém ohřívání, je tento problém menší, protože po určitém čase se teplota vařeného pokrmu homogenizuje.

Kovové předměty v mikrovlnce?
Přímo panický strach má drtivá většina lidí z „mikrovlnkování“ kovových předmětů. Za určitých podmínek nepředstavuje kus kovu pro mikrovlnku nějaký problém. Ten může nastat v případě, že je kovový předmět velmi tenký, je ve varné komoře sám a nebo se dotýká stěny komory. V posledním zmiňovaném případě by mohli vznikající intenzivní elekrické proudy kov ke stěně mikrovlnky „přivařit“. Elektrony v kovových předmětech skutečně reagují na změny elektromagnetického pole, pohybují se v rytmu mikrovlnného záření a tak vytvářejí proud, který může díky elektrickému odporu kov zahřát. Dostatčně hrubé kovové předměty se ale nezahřejí tak výrazně jako ohřívané jídlo. Nemá-li předmět ani ostré hrany, nepředstavuje pro mikrovlnku ani její používání žádné nebezpečí. Ale jestli nechcete, není potřeba to zkoušet, stačí se naučit, že kovové předměty do mikrovlnky nepatří.

Skutečná rizika? Přehřátá voda a spuštění naprázdno!
   Jedním z největších rizik je paradoxně skoro banalita – přehřátá voda. Je statisticky dokázané, že přehřátá voda nad teplotu varu je nejčastější příčinou zranění spojených s mikrovlnkou! Takových zranění není příliš, ale objevují se pravidelně a bohužel se často vyskytují v oblasti tváře, protože mikrovlnka bývá umístěna výše než je kuchyňská pracovní deska. Ohřev vody v mikrovlnce je totiž velmi „šetrný“, takže je velmi lehké ji přehřát nad teplotu varu. Pak stačí jen drobný impuls – bouchnutí se šálkem, nasypání kávy atd., aby došlo v celém jejím objemu k prudkému varu. Horká kapalina přitom může vystříknout mimo nádobu a neopatrného manipulátora zasáhnout. 
   Problém nejen pro mikrovlnku je také ohřev jídla v uzavřeném obalu, je jedno je-li to obal přirozený (vajíčko, slupka ovoce...) nebo umělý (kojenecká flaška …). Už vajíčko dokáže, při troše smůly, svým výbuchem kompletně mikrovlnku zničit. Při ohřevu potravin v obalu se proto doporučuje maximální obezřetnost, navíc je dobré obal na některých místech propíchnout. Velmi opatrně je třeba postupovat také při ohřevu malého množství potravin. V takovém případě se může příliš velký výkon soustředit v malé oblasti a dojde k velmi rychlému ohřevu až spálení ohřívaného jídla. A v neposlední řadě může být nebezpečné zapnutí prázdné mikrovlnky. Tak může dojít ke špatnému průniku mikrovln do magnetronu a tím k jeho zničení. Stává-li se vám to nebo si děti hrají, kde nemají, mějte v takovém případě v mikrovlnce připravenou vždy skleničku s vodou, která se může zahřívat.

KV - Ilustrační foto:sxc.hu

Přihlášení