Nejnovější video
  • Spustit video
Anketa

Aby letničky vydržely celé léto

Odstraňujte odkvetlé části rostlin
   Bez odpovídající péče nelze záhony letniček udržet. Protože jednoletky žijí pouze omezenou dobu, snaží se v krátkém čase, který mají k dispozici, udělat vše pro to, aby vytvořily semena a zajistily tak budoucí existenci druhu. Tato snaha rostlin je však v příkrém rozporu s účelem jejich použití v zahradě. Abychom ozdobnou hodnotu letniček uchovali pokud možno až do podzimu, patří k pravidelné péči i odstraňování odkvetlých částí rostliny. U krátce žijících druhů, jako jsou například tařice a hledíkovka, nebo u poškozených rostliny se doporučuje zástřih asi o třetinu, aby se podnítilo další kvetení. Poté je bezpodmínečně nutné zavlažování a doplňkové hnojení.
   Rovněž růst i relativně nenáročných květin musí být udržován neustálým zavlažováním. Sucho má neprodleně za následek předčasné vytvoření semen a rychlé odumření letní flóry. Při zalévání je důležité, abyste půdu nerozbahnili prudkým proudem vody. Kvůli nebezpečí hniloby by také rostliny neměly být kropeny shora postřikovači, ale měla by být důkladně zavlažována půda mezi nimi kropýtky, nebo ještě lépe kapkovacími a podmokovými hadicemi. Povrchní zalévání nemá žádný účinek.
   Růst rostlin podpoří přihnojování. Náročnější rostliny s vysokou spotřebou živin, které ještě nejsou zcela vyvinuty, v případě potřeby přihnojujte tekutými hnojivy (hnojení na list). Přehnojení má za následek bujný růst listů, hnilobu květů, náchylnost k chorobám a celkově nízkou odolnost rostlin. Spotřeba živin závisí na typu výsadby. Intenzivní okrasná výsadba musí být přihnojována častěji než záhony upravené v přírodním stylu. 
   K rutinním pracím patří dále opatrné kypření půdy a plení. U kobercovitě osázených okrasných záhonů jsou tyto práce potřeba častěji než u smíšené výsadby. Především v počátečních týdnech, než záhony zarostou, je potřeba několikerá péče, abyste je udrželi čisté. Později, v období květu, většinou postačuje pouze kontrola při odstraňování odkvetlých částí, abyste zamezili nadvládě plevele. Dokud půdní pokrývka vykazuje otevřená místa, je – obzvláště u těžkých půd – důležité povrch po zavlažování nebo po dešti opět prokypřit, čímž současně ochráníte půdu proti odpařování.

Uhynulé rostlinky se nebojte dosazovat
   U vyšších rostlin, jako jsou například luštěnice a krásenka, je často nezbytné podpírání a vyvazování. Popínavé rostliny potřebují také opěru. Do pěstitelského programu také většinou patří dosazování, neboť některé rostliny vždy uhynou předčasně. Často se jedná skutečně jen o jednotlivé exempláře, kterým se nedaří nebo padnou za oběť houbovým chorobám, někdy však nevydrží do konce sezony celá odrůda. Můžete vyjmout některé rostliny ze zadních řad a hustých porostů a přesadit je. Máte také možnost rostliny dokoupit nebo vysejete rychle rostoucí odrůdy. v pozdním létě mohou zaplnit mezery především hrnkové chryzantémy, vřesovce a pěkné trvalky s pestrými listy, které bývají nabízeny pod názvem „Kouzlo podzimu“.

Zdraví rostlinek závisí na prevenci
   Protože jarní a letní květiny jsou rostlinami na jednu sezonu, má jejich ochrana menší význam než je obvykle v zahradě zvykem. Na prvním místě stojí však i zde preventivní opatření – volba správného stanoviště, dobrá výživa, dostatečný přísun vláhy a péče. Letničky vyžadují ve většině případů slunné, teplé místo chráněné před větrem, s dobrou, propustnou půdou.
   Mimořádně důležitou roli hraje pravidelná péče. Při soustavné kontrole lze včas rozeznat původce škod a symptomy chorob a zajistit nápravu. To je u letniček obzvlášť důležité, neboť houbovité choroby se mohou šířit rychlostí větru. Rostliny pak v celých řadách odumírají a zanechávají v zahradě velké proluky. U těchto krátkodobých kultur se obvykle rezignuje na intenzivní protiopatření. Naopak je radno již při prvních náznacích uvadající rostliny odstranit z porostu.
   Často není jasné, zda se u symptomů poškození jedná o pěstitelskou chybu, houbu nebo fyziologickou poruchu podmíněnou výživou. Na prvním místě žebříčku preventivních opatření proto stojí pozorné pozorování. Zesilují-li však příznaky a dochází-li k mimořádným výpadkům, je nutné poradit se se Státní rostlinolékařskou správou.
 
Nejčastější škody na letničkách
Plži
– Křehké mladé rostlinky a měkké části rostlin napadají především slimáci a hlemýždi. Nejdůležitějším preventivním opatřením je zalévat pouze zrána, neboť večer je vlhké prostředí záhonů pro plže ještě lákavější. Plži se vyhýbají drsnému a suchému podkladu. Pokud to jde, škůdce stále znovu sbírejte. Užitečnými pastmi jsou vlhká prkna, sukno a velké listy (například rebarbory), protože se pod nimi plži se svými snůškami rádi ukrývají na noc a ráno je tam lze poměrně jednoduše posbírat. Ale co s nimi potom? Kromě jednoduchých pivních pastí zbývají už jen brutální opatření za použití nůžek nebo vařicí vody. V poslední době jsou na trh uvedeny nejedovaté prostředky s novým účinkem, které jsou odolnější proti dešti a chrání jiné živé organismy a půdu.

Houbové choroby – Houby jsou v první řadě parazité, kteří napadají oslabené rostliny. vyskytují se všude a ohrožují zelené části rostlin, báze lodyh i kořeny – mohou zcela zničit rostlinná pletiva. Již na počátku života rostliny se u semenáčů a řízků často vyskytuje obávané padání rostlin. Jaká je pomoc? V první řadě je při veškerém zacházení s rostlinami na všech úrovních třeba udržovat čistotu, manipulovat s nimi opatrně, aby se zamezilo poranění rostliny, používat jakostní půdy při pěstování. Nemocné rostliny nebo jejich části nemilosrdně odstraňujte (ne na kompost!), aby se zabránilo šíření nákazy. Rostliny zkracujte vždy až po zdravé pletivo. Nůž nebo nůžky dezinfikujte. Houby se velmi dobře vyvíjejí zvláště za vlhka, proto rostliny udržujte pokud možno suché a vzdušné – zalévejte a roste například zrána. Květiny nevysazujte příliš blízko u sebe.

Živočišní škůdci – Jejich výskyt je často vázán na určité povětrnostní podmínky. Rychlé výměně generací nejrůznějších mšic, třásněnek a roztočů většinou napomáhá teplo a suchý vzduch – přesně opačně, než je tomu u hub, které milují vlhkost. Poškození rostlinných pletiv vzniká hlavně žírem a sáním. Přitom zakrňují a žloutnou listy, poupata, květy nebo výhony. Všude v půdě se také vyskytuje háďátko. Škody, které způsobuje, sahají od poruch růstu až po kompletní odumření rostliny. Při silnějším napadení je nutná výměna nebo propařování půdy. Protože lze tento postup realizovat jen ve výjimečných případech, doporučuje se „léčit“ půdu vysazením aksamitníků.

Kv                                                                Ilustrační foto: Stock.XCHNG

Přihlášení